Canisterapie

Základní kurz canisterapie

canisterapie propozice

V termínu 15.6. - 17.6.2016 pořádáme pro pracovníky v sociálních službách, školství či zdravotnictví, dále pro účastníky psychologických či pedagogických oborů, pro zájemce o danou problematiku, pro osoby, které přichází do styku s canisterapeutickými týmy a pro všechny další, kteří chtějí znát víc Základní kurz canisterapie. Na tento kurz bude navazovat 18.6.2016 pro zájemce testování psů, které neni povinné.

 

 

 

 

hessy

V prosinci 2014 k nám přišla nová canisterapeutka Hessy. Na míru ji pro nás vycvičily Pomocné tlapky, o.p.s., které se věnují výcviku asistenčních psů. Hessy se ihned začlenila do týmu a dělá radost nejen seniorům, ale i celému personálu Domovinky.

 

 

amyx

Jmenuji se Amy a pracuji v denním a týdenním stacionáři jako canisterapeutka. Snažím se přinášet klientům radost, potěšit je a trochu i pobavit. Neustále získávám nové a nové zkušenosti a vzdělání v oboru, abych v Domovince poskytovala co nejlepší služby.

 

 

brax

22.10.2013 odešla za Duhový most naše canisterapeutka Baruška.

S láskou vzpomínáme.

 

 

Co je canisterapie?

Pojem canisterapie je složen ze slov „Canis – pes a terapie – léčení". Ve světě se canisterapie rozvinula převážně v 50-tých letech 20. století. V Čechách se začala více využívat až po roce 1990. Sociologové si před lety povšimli, že péče o domácí zvíře zvýhodňuje nejen životní styl, ale i zdravotní stav venkovanů ve srovnání se stejně starými občany ve městech. Psychologové, psychiatři a neurofyziologové využili tyto poznatky a zavedli již před více než patnácti lety do režimu dne cílevědomý a pravidelný kontakt se živými zvířaty jako součást komplexní léčby nemocí ve stáří. V dnešní době se canisterapie používá především k řešení problémů psychologických, citových, sociálně integračních aj.

Velice důležitým oborem, kde je canisterapie užitečná a kde se jí hojně využívá je geriatrie. Zvířata totiž mohou starým a opuštěným lidem nabídnout nejen přátelství, lásku, pocit vzájemné potřebnosti, ale i respekt. Pozitivní úloha zvířete spočívá nejen ve schopnosti zastoupit chybějící blízké mezilidské vztahy, ale i v popudu k pravidelnému pohybu a možnosti zažít blízkost a doteky – tedy se zvířetem se pomazlit.

Pejsek dává také svému pánovi určitou jistotu a věrnost, zvyšuje pocit bezpečí a napomáhá ke zmírnění pocitu osamění. Je dobrým prostředníkem k lepší komunikaci a navazování kontaktu s okolím, dokáže vyburcovat z nostalgie a deprese. Pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot.

Canisterapie probíhá pod vedením canisterapeuta a většinou ve spolupráci se zaměstnanci zařízení, kam pejsek dochází. Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. V žádném případě nejde o to vypustit psa do skupinky babiček a dědečků a za hodinu když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů. Jedná se pro pejska o velmi náročné a vyčerpávající cvičení a to zvláště v případě, že pracuje s tělesně i mentálně postiženými osobami. V zařízeních pro seniory návštěvy pejsků působí jako příjemné zpestření. K dovednostem canisterapeutického pejska patří:

• splnění povelů poslušnosti (např. přivolání, posazení, odložení)

• aportování předmětů a jiné hry

• trpělivost při dotyku klienta, setrvání v pozici

• upozornění člena rodiny nebo personálu na nestandardní chování jednotlivce.